Musia
- umělecká agentura
- Marie Urbánková
- Rovnoběžná 2648/15 | 628 00 Brno
- Mobil: +420 723 962 343 | E-mail: musia@musia.cz
- IČ 68766343 | DIČ CZ6161051677
Máj: Ano, Jan Tříska objevil Máj.
Byl to vskutku šťastný nápad agentury Musia uvést Máchův Máj a k jeho interpretaci přizvat právě Jana Třísku. Práce na projektu "Jan Tříska recituje Máj K. H. Máchy" trvala 8 měsíců a na konečné podobě díla se sešli 4 Janové - Tříska (recitace), Jiraský (klavírní přednes), Špaček (dramaturgie), Kačer (režie).
Premiérou - 8. května 2003 v šeříkem provoněném a zcela zaplněném Mahenově divadle v Brně - započalo úspěšné turné s pokračováním v Ostravě, Olomouci, Plzni, Praze a na festivalu Janáčkovy Hukvaldy. Ohlasy publika i odborné kritiky se nesly od bravo až k uznalému obdivu.Vše vygradovalo uvedením Máje na Pražském hradě a následně v roce 2004 v rámci festivalu Pražské jaro.
K příležitosti uvedení tohoto významného uměleckého počinu bylo natočeno CD "Jan Tříska recituje Máj".
Jsme šťastni, že jsme mohli kráčet po boku Jana Třísky, jednoho z našich největších herců všech dob a vytvořit s ním neopakovatelné...
červen-červenec2003 Vladimír Čech
Mahenovo divadlo, 8. květen: je krátce po půl osmé večer, světla zhasínají a na scénu v černých společenských oblecích vcházejí pianista Jan Jiraský a ke stolečku, z divákova pohledu po pravici, Jan Tříska. Ve světelnému kuželu rozeznívá pak klavírista Fibichův milostný deník Nálady, dojmy a upomínky, resp. prvé z vybraných miniatur tohoto patrně nejrozsáhlejšího klavírního cyklu, jakým se světová hudba může pochlubit (dokončených čísel je 376). Tentokrát z něj však zazní jen "torzíčko", neboť dominantní roli tu záhy bude hrát slovo - verš, a to jeden z nejkrásnějších českých vůbec. Po několika málo minutách hudební tóny utichají, Jan Tříska předstupuje takřka na forbínu, světelný štych je patřičně nasměrován, následuje prudké rozpažení, načež protagonista ve zvučném forte pronáší: "Byl pozdní večer - první máj - večerní máj - byl lásky čas".
Byl to šťastný nápad brněnské umělecké agentury MUSIA svěřit Máchův Máj právě Janu Třískovi. Vyzrálá interpretace se, pravda, od něj čekala a priori, přece jen tu ale byla zvědavost, jak tato šestašedesátiletá herecká legenda básnický text uchopí, co se jí z něj podaří vydolovat, jak nově ho osvětlí. Mácha svou sáhodlouhou báseň oddělil do čtyř zpěvů a dvou intermezz, a protože to druhé, krátké, bylo tentokrát vynecháno, čekalo protagonistu pět recitačních vstupů, přičemž předěly mezi nimi vyplňoval právě Jan Jiraský výsostně oduševnělým ponorem do intimní skladatelovy výpovědi. Sázka na Fibicha vyšla stoprocentně - každopádně muselo zaznít dílo české, "romanticky rozevláté, stejně jako lyricky niterné", především ale málo známé, aby neasociovalo jakékoli konkrétní vazby (výběr miniatur provedl mladý brněnský muzikolog Jan Špaček s obdivuhodným citem). Možná že leckoho v hledišti nejprve zarazilo, že Tříska po celý svůj přednes vždy v pravici třímal příslušný textový oddíl Máje. Když pak ale zaznělo ono závěrečné "Hynku! - Viléme !! - Jarmilo!!!", muselo být všem jasné, že Tříska beztak podstatnou část básně ovládá zpaměti a že by snad bylo i zbytečné memorovat předlouhé sekvence "bez berličky možnosti nahlédnutí". Volná levá paže sloužila pak k nenásilné gestikulaci, Tříska s ní "hrál", nejednou třeba jen prsty - jako by se i on jemně dotýkal klaviatury. Je zbytečné vymýšlet kaskádu superlativu na způsob, jakým Máj podal - shrňme proto, že ho doslova "objevil", smazal z něj samozřejmě nevábnou patinu povinné školní četby a zároveň podtrhl hudebnost tohoto díla.
Máj není právě krátký (celý program bez pausy trval bezmála sto minut), takže bylo nutno text náležitě členit, aby se snad přece jen někde nepřipomněla monotónnost. Kam až v tomto úsilí sahala Třískova intuice a co bylo výsledkem režijního vedení Jana Kačera, sotva lze určit přesně. Každopádně šlo o podání vnějškově neokázalé, komorní, decentní, vnitřně pak výsostně dramatické s jímavě kontrastními lyrickými plochami. Čili žádná teatrálně okázalá patetická gesta, pouze v okamžiku, kdy strašný lesů pán hyne mečem, Tříska text upouští k zemi a pokleká, což je za celý večer vůbec "největší divadelní akt".
Třískova čeština je příkladně krásná, kdepak nějaký byť i jen vzdálený akcent amerikanismu! Obdivuhodné bylo, jak si dotyčný poradil i s rytmickou stránkou textu, přičemž ty nejsvižněji recitované pasáž doznaly nádech časomíry. A jak přitom zněly artikulačně pregnantně a zároveň hudebně, ba zpěvně!
Z hlediska ryzí češtiny - a v příkladné Třískově deklamaci to vyniklo o to víc - překvapila pak mnohá Máchova z dnešního pohledu "nespisovná spojení": ňadra bledé, nebe, jenž (toto vztažné zájmeno užívá Mácha pro všechny tři rody v jednotném i množném čísle), vlasami apod. Není na tomto místě jistě možný exkurs do historické češtiny, resp. fundovaný výklad, kde jsou mantinely tehdejších pravidel a co už je básnická licence.
Majitelka umělecké agentury MUSIA Marie Urbánková se na tiskovce přiznala, že původně uvažovala, že Máchův Máj nějak "umocní" i vizuálně - tanečními sekvencemi. Bylo dobře, že se tak nestalo. O to silněji promluvilo slovo a hudba. Ostatně aplaus zcela zaplněného hlediště o tom svědčil zcela výmluvně. Nicméně v zajetí luzných bosých májových vil s květinami v rukou jsme se přece jen alespoň po skončení ocitnout mohli, a to ve foyeru i na balkoně Mahenova divadla. V jejich lehce vláčném vlnění, jakkoli trochu pozlátkovém, doznívala pak atmosféra výsostně sugestivního spojení Máchových veršů s fibichovskými tóny v nenásilném "poetizujícím decrescendu". Byl to večer, na který se hned tak nezapomíná. Věřím, že stejně silně byli den po té osloveni i návštěvníci ostravského Červeného kostela a posléze též publikum v olomoucké Redutě (11.5.) i ve Velké synagóze v Plzni (12.5.).
3.7.2003 Ivana Bachoríková
Praha - "Všichni řeknou, že Máj je o lásce. Ale o lásce je jen pár veršů. Pak nastane hororový příběh. Temná, chvílemi velmi negativní story o dívce v bílých šatech, která marně čeká na svého milenceÉ," říká Jan Tříska (66), který se v Praze předvede nejen jako Král Lear, ale také jako interpret Máchova Máje.
Recitovat ho bude 7. července na benefičním večeru Nadace Charty 77 v purkrabství Pražského hradu. "Fascinuje mě, že báseň, o které mají lidé romantické představy, je v podstatě něco úplně jiného," tvrdí herec. Poprvé se s Májem představil v květnu v Mahenově divadle v Brně a měl s ním takový úspěch, že ho diváci odměnili potleskem vestoje. A jestli ho znal zpaměti? "Máj nazpaměť a ještě ze školy? To neumí nikdo! Ani moje generace. Měli jsme to sice jako povinnou četbu, ale nikdo jsme se nedopracovali k tomu, o čem Máj vlastně je," svěřil se populární herec Blesku. Příští rok bude komponované představení (s hudbou Zdeňka Fibicha) v režii Jana Kačera uvedeno i na Pražském jaru.
8.7.2003 Radmila Hrdinová
Herec Jan Tříska představil v pondělí pražskému publiku poprvé své nastudování Máje, které připravil spolu s režisérem Janem Kačerem a které uvedl již během svého koncertního turné na Moravě. Jediné pražské provedení Máje uspořádala Nadace Charty 77 jako benefiční večer pro Konto Bariéry.
Praha - Slavnost Máchovu báseň recitoval Tříska oblečený ve smokingu zčásti zpaměti, zčásti z textu, který držel v ruce. Tříska vládne sugestivním hlasem, který využívá v plném zvukovém rejstříku - od chraplavě drsných tónů až k falzetově jemným, lyrickým, jakoby udiveným odstínům, jimiž kouzlí atmosféru Máchovy romantické balady. Jeho a Kačerovo pojetí Máje je dramatické a vzdor koncertnímu ladění večera co nejvíc herecky rozehrané.
V tomto smyslu vyšel Třískovi nejlépe druhý zpěv Máje, kde se zcela ztotožnil s existenciálním propadem vězně do nicoty nebytí. Působivý byl i závěr s prolnutím osobnosti vypravěče, autora i hrdiny básně.
Proti původně inzerované "nezkrácené" verzi Máchovy básně chybělo celé druhé intermezzo a drobnějším škrtům (či momentálním výpadkům?) padla za oběť také část textu. I tak ale byl Máj zážitkem, který mnohým divákům objevil krásu Máchovy básně, jež sice podle názvu každý zná, ale málokdo skutečně čte.
7.5.2003 Luboš Mareček
Herec bude poprvé veřejně recitovat celou Máchovu báseň. S pořadem navštíví čtyři města Brno - Kompletní Máchův Máj přednese na čtyřech místech republiky herec Jan Tříska. Proslulou básnickou skladbu, v níž zazní i běžné neuváděné Intermezzo, doprovodí hudba Zdeňka Fibicha - výběr z rozsáhlého skladatelova cyklu Dojmy, nálady, upomínky přednese v samostatných stupech klavírista Jan Jiraský. Premiéru komponovaného pořadu nejdříve zažije Brno, kde Tříska vystoupí zítra v Mahenově divadle, program poté uslyší ještě publikum v Ostravě, v Olomouci a v Plzni.
"V mládí jsem celý Máj nikdy žádné dívce nerecitoval. Vždy se jednalo jen o pár veršů. Byl jsem příliš mladý a hloupý, než abych dílo znal v jeho dokonalé celistvosti. Jsem velmi rád, že budu moci obluzovat Májem brněnské publikum," řekl Tříska v telemostu mezi Los Angeles a Brnem.
Pořadatelka večera Marie Urbánková chtěla nejdříve Třísku vyzvat k přednesu postních veršů Jana Zahradníčka a Žalmů Ivana Diviše. Ale z duchovně komponovaného pořadu, který se měl uvádět v českých a moravských katedrálách, sešlo. "Povídali jsme si. Četl mi ponurý a smutný scénář, posléze mi nabízel přednes Nezvala. Já do toho špitla, cosi o mém dlouhodobém snu - Máchově Máji. Vyběhl na deset minut ven a z nejbližšího knihkupectví se vrátil s knihou v ruce, " vzpomíná organizátorka na první setkání s emotivním hercem.
Režisér večera a Třískův spolužák Jan Kačer s oběma účinkujícími opustili jakoukoliv divadelní stylizaci pásma s hudebním přednesem. "Oba budou v prostých černých fracích," sdělila Urbánková. Tříska se do telefonu svěřil, že Máj pro něho zcela není jen básní o lásce. "Vnímám ho zejména jako poutavý a tajuplný romantický příběh, temný, magický a skeptický zároveň." Na básni i její recitaci ho fascinují také epizodní postavy: Žalářník, Kat či Hospodský.
Tříska skromně zdůrazňuje, že ho v básni spíše než tragická láska přitahuje básníkův stesk nad ztraceným mládím. "Jsem rád, že mohu Máj poprvé veřejně recitovat až nyní. Mám větší naději interpretovat báseň lépe než ve dvaceti letech. Se zkušeností mladíka bych vystačil pouze na zamilovaný a možná až naivní úvod," vyznal se šestašedesátiletý herec. Světoběžník Tříska není umělecky aktivní pouze v tuzemsku či v Americe. Západní Evropu i zámoří nedávno objížděl s inscenací Petera Sellarse, s nímž nazkoušel Héraklovy děti od Euripida.
Kačerův a Havlův generační souputník se podle vlastních slov zdrží nyní v tuzemsku déle. Po recitačním programu dotočí na Slovensku film režiséra Ondřeje Trojana Želary a posléze bude pracovat na roli v Hřebečkově novém snímku nazvaném Horem pádem.
9.5.2003 Luboš Mareček
Brno - Nabité Mahenovo divadlo včera čekalo pouze na dva muže jménem Jan. Půl hodiny po sedmé na jeviště v černém smokingu přišel herec Jan Tříska a klavírista Jan Jiraský. Venkovní teplota zvolna klesající pod třicet stupňů nepřipomínala vlahý jarní večer, jehož líčením začíná Máchův Máj. Oba umělci se sešli právě nad nejslavnější skladbou českého romantismu.
O Premiéru komponovaného hudebně recitačního pořadu byl podle pořadatelky Marie Urbánkové mimořádný zájem. "Všech pět set sedmdesát lístků bylo rozebráno," řekla žena, která populárního k ojedinělému projektu vyzvala.
Tříska do Brna přijel už ve středu odpoledne. "Schválně jsme je posadili do jednoho auta s režisérem Janem Kačerem. Pan Tříska se na vystoupení velice těšil a oba začali pracovat už na dálnici," vzpomíná Urbánková na transport účinkujících.
"Měl jsem skvělý let. Byl jsem trochu polámaný, ale už jsem radostný. Moc se těším, "sdělil Tříska po svém příjezdu do Brna. Jarní brněnskou přírodu, která dělá důležitou kulisu ponuré Máchově skladbě, si Tříska nemohl vynachválit. Chodil po městě a voněl k šeříkům i konvalinkám prodávaným na nárožích. "Právě kvetoucí šeříky jsou jednou z věcí, která mi v kalifornii schází. Mnohokrát jsem se ptal, proč tam u nás kvete všechno kromě šeříků. Prý se jim daří jenom v Evropě," svěřil se optimismem sršící Tříska, který se při příjezdu do hotelu sháněl zejména po bazénu.
Máchovy verše Tříska nerecitoval zpaměti "Po domluvě s režisérem Kačerem četl. Vystoupení pojal jako divadlo - hodně gest, exaltovaných pohybů,"řekla Urbánková. Třískův přednes doprovázela v podání klavíru křehká hudba Zdeňka Fibicha z jeho rozsáhlého cyklu Dojmy, nálady a upomínky. Zasmušilé a melancholické tóny až kontrastovaly se živelným Třískou. "Srší ohněm. Možná jsme do hudebních vsuvek mohli zařadit i něco divočejšího," smála se spokojená pořadatelka.